Test emisí s aditivem do nafty
V poslední době se neustále zvyšují požadavky, aby byly auta ekologičtější a aby co nejméně zatěžovala životní prostředí. Zásadní podíl při tom sehrávají emise, tj. výfukové plyny a malé částice, které se dostávají do ovzduší důsledkem spalování paliva v motorech.
Každý motor má v technickém listu stanovené maximálně povolené limity emisí. V případě naftových motorů se jedná o parametr součinitel absorpce, který je známý jako kouřivost. V případě benzínových motorů se měří jiné parametry než u naftových motorů, a to hodnota lambdy, oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxid uhličitý a také proces měření emisí je naprosto odlišný než u dieselových motorů. Teď se budeme věnovat měření emisí u naftových motorů.
Průběh měření
Jak probíhá měření emisí na certifikovaném pracovišti? Jak už víme, od r. 2019 byly zpřísněné nejen emisní normy, ale i samotný proces průběhu měření emisí. Každé certifikované pracoviště musí kamerově snímat přistavené vozidlo i proces měření emisí. Samotný proces měření probíhá následovně. Pokud je to možné, měřící zařízení emisí se připojí přes OBD konektor na řídící jednotku auta, aby bylo možné ověřit aktuální teplotu oleje, maximální otáčky, případně další potřebné parametry. Provede se nastavení parametrů jako stanovený limit součinitele absorpce – kouřivosti a nastaví se maximální otáčky, při kterých se bude snímat kouřivost.
Kouřivost se měří při maximálních otáčkách, takže musíte počítat s tím, že motor auta se bude několikrát vytáčet do maximálních otáček i nad 5000 ot/min. Korektní měření zároveň probíhá tak, že se pedál sešlápne naplno, ne plynule. Měří se i čas, za který se dosáhnou stanovené maximální otáčky. Někoho to možná překvapí a bojí se o své auto, hlavně tehdy, když váš diesel v běžném provozu pořádně „nezažil“ otáčky nad 4000 ot./min.
Do výfuku se vloží snímač, který měřícímu zařízení zasílá naměřené údaje. Na jedno měření může být potřebné sešlápnout plynový pedál 3 až 5krát v závislosti na tom, jaké hodnoty se naměřily, protože mezi jednotlivými naměřenými hodnotami je stanovená maximální odchylka. Pokud je tato odchylka větší než stanovená, měřící zařízení vyžaduje další měření.
Pokud vozidlo neprošlo prvním měřením, technik je podle stanovené metodiky povinný provést opakované měření emisí. Pokud auto při opakovaném měření vyhovuje stanoveným normám kouřivosti, auto projde testem emisí. Pokud nebyly požadované hodnoty kouřivosti dosáhnuty ani při druhém měření, auto testem emisí neprojde a je potřebné provést technická opatření a opravit problém, který způsobuje nadměrnou kouřivost a následně zkoušku opakovat.
Testovali jsme
Na certifikovaném pracovišti pro měření emisí jsme testu podrobili dvě auta a to Škoda Octavia 2002, 1,9 TDI 81 kW a Alfa Romeo 159 1,9 TDI 110 kW r. v. 2007. Testování proběhlo 2x. Poprvé nás zajímalo, zda obě auta projdou na STK emisemi. Test emisí proběhl standartním způsobem s dobře zahřátým motorem. Druhé měření jsme provedli po nalití aditiva JLM Diesel Extreme Cleaner do 50 l nafty a nájezdu cca 200 km. Zajímalo nás, zda bude rozdíl v kouřivosti a zda přípravek Extreme Cleaner skutečně pomůže projít emisemi, když auto předtím neprošlo testem ME.
Porovnání emisí po nalití aditiva Extreme Cleaner
Z přiložených záznamů měření emisí je vidět naměřené hodnoty. U Octavie byla výsledná kouřivost 1,13. V tomto případě by auto neprošlo emisemi, protože podle technického listu je stanovená maximální hodnota kouřivosti 1. Potom, co jsme do nafty nalili aditivum a najezdili cca 200 km, byla výsledná kouřivost 0,88. Auto emisemi prošlo.
V případě Alfy mělo první měření relativně dobrou hodnotu, ale ani v tomto případě by testem emisí neprošlo, protože maximální stanovená hranice je 0,51 a naměřeno bylo 0,58. V tomto případě je také důležité podotknout, že majitel se o auto dobře stará a motor je zvyklý na svižnou jízdu ve vysokých otáčkách. Po nalití aditiva a v tomto případě naježdění jen cca 130 km ukázalo opakované měření emisí hodnotu 0,51. Tato hodnota přesně vyhovuje stanovenému limitu emisí podle technického listu.
Co když se během měření emisí spustí regenerace DPF?
Měřená Alfa Romeo 159 už má filtr pevných částic DPF. Pokud se během testu emisí spustí regenerace DPF, není možné v testu pokračovat, protože hodnoty budou zkreslené v důsledku vypalování filtru DPF. Pokud není zároveň emisní zkouška ukončená, není možné opustit pracoviště emisní kontroly, aby byly splněny všechny zákonné podmínky správného postupu při emisní zkoušce. Jedinou možností je počkat na dokončení regenerace, případně zvýšit otáčky a tak zkrátit čas probíhající regenerace.
V případě velmi časté regenerace filtru částic DPF (100–200 km) nebo v případě, že auto jezdí hlavně ve městě, kde nedosáhne dostatečně vysokou teplotu na úplné dokončení regenerace, doporučujeme použít patentovanou přísadu do nafty JLM DPF Cleaner, která oproti jiným přípravkům obsahuje prvky platiny a ceru. Velmi účinně řeší problémy s regenerací DPF. Více informací o tomto produktu najdete v článku o DPF filtrech.
Přísada do nafty může pomoct projít testem emisí
Aditivovaná nafta skutečně vylepší emise a může reálně pomoct projít emisemi. Je ale potřeba na aditivované naftě najezdit aspoň 100 km. Pro dosažení nejlepšího výsledku doporučuje výrobce aditiva jezdit aspoň 30 min v otáčkách nad 3000 ot/min. Takže před STK a měřením emisí je nejlepší přidat do plné nádrže (nebo aspoň do 50 l) extrémní čistič palivového systému JLM a projet se po dálnici, aby bylo motor možné držet ve vyšších otáčkách. Vyššími otáčkami v motoru se dosáhne, že se pročistí nejen vstřikovače, ale i výfukový systém včetně turba a DPF.
Je ale důležité podotknout, že žádná přísada do nafty nevyřeší technický problém v motoru. Takže podmínkou pro úspěšný test emisí je dobrý technický stav výfukového systému, DPF filtru, diferenčních snímačů tlaku, termostatu chlazení apod.